Vážený hokejový fanoušku, vítej na stránce, která ti dá vybrat mezi významnými reprezentačními turnaji období, které bylo obdobím tzv. první republiky, oficiálně tedy Republiky Československé (RČS). Mladá republika řešila, jako ostatně celá nově po válce rozdělená Evropa, celou řadu jiných problémů, a první měsíce to dokonce vypadalo, jako by se na lední hokej zapomnělo. Nezapomínejme, že v té době byl stále minimálně stejně oblíbený i bandy hokej s míčkem a také hokej pozemní. Pozemní hokej byl mimochodem populárním doplňkovým letním sportem většiny hokejistů ledních, kteří ostatně v zimním období nepohrdli ani bandy. A i proto patřily všechny zmíněné varianty hokeje pod jedinou zastřešující organizaci československého hokejového hnutí.
Období Republiky Československé je charakteristické dominancí pražských hokejových klubů, jejichž hráči tvořili absolutní většinu v sestavách národního týmu, který i po skončené válce patřil mezi absolutní evropskou špičku, která se pravidelně mohla měřit i s nejlepšími amatérskými týmy Kanady a USA, novými poválečnými členy LIHG a účastníky olympijských her a pravidelně konaných světových šampionátů.
Pro český, potažmo československý, lední hokej byly v tomto období asi nejpodstatnějšími událostmi především dva mezinárodní turnaje, které si získaly velkou popularitu. Mistrovství Evropy roku 1925, které se mělo původně konat na letenských kluzištích, bylo po nucené dislokaci na Slovensko jednou z prvních sportovních akcí evropského významu, kterou hostila mladá republika. Přípravy pražského pořadatelství prakticky zcela vytlačily z oblasti veřejného zájmu bandy hokej, minimálně v jeho zimní variantě, zatímco slovenské pořadatelství se ukázalo být absolutním úspěchem ledního hokeje v té části země, kde až doposud tato forma hokeje prakticky neexistovala.
Druhou velevýznamnou událostí, která ovlivnila významným způsobem vývoj ledního hokeje v Československu, bylo pořádání světového šampionátu na nově zbudovaném zimním stadionu na pražské Štvanici. Světových událostí nepořádala republika zase tolik, aby snad českým a slovenským fanouškům sportu zevšedněla, což jen podpořily rozhlasové reportáže ze šampionátu.
Tyto dva mezníky, spolu s již zmíněným otevřením kluziště s umělým ledem v roce 1932, a pořadatelstvím dalšího světového šampionátu v roce 1938, přinesly českému, a speciálně pražskému hokeji dostatek potencionálních podporovatelů, i adeptů hry z řad dospívající mládeže, ale následující celosvětový konflikt znemožnil mimo jiné i další rozvoj mezinárodních styků českého hokeje, na začátku války nepochybně jednoho z top týmů evropského hokeje, o čemž se dostatečně přesvědčíš v jednotlivých dokumentech jednotlivých sezon.
