I. liga – 1956 – 1968

Vážený fanoušku českého hokeje, vítej na úvodní stránce složky věnované období nejvyšší soutěže československých hokejistů, které následovalo prvních letech komunistického experimentu, nazvaného sjednocená tělovýchova. Nejvyšší domácí soutěž se zbavila některých uměle vytvořených armádních klubů, a s výjimkou RH Brno, spadající pod resort vnitra, se sjednotil systém armádních hokejových klubů. Ustálil se postupně i počet klubů v nejvyšší soutěži, která se stala jakýmsi mistrovstvím reprezentačních týmů jednotlivých regionů nebo krajů. Svého pravidelného jediného zástupce mělo hlavní město (Spartak Sokolovo), ve Středočeském kraji si svou pevnou pozici vydobyli kladenští hokejisté, Západočeský kraj měl svého lídra v mužstvu plzeňských hokejistů, zatímco reprezentantem Východních Čech se stali hráči Pardubic a v Severních Čechách Chomutov. Jihočeským reprezentantem byl dlouhé roky českobudějovický hokej, a na Severní Moravě pak hokejisté ostravských Vítkovic. Nově ustavený tým jihlavských vojáků se stal symbolem a reprezentantem Českomoravské vrchoviny, zatímco jeden z nejlepších evropských týmů, RH Brno reprezentoval nejen moravskou metropoli, ale celou jihomoravskou hokejovou enklávu.

Pokud v některém z krajů dosáhl ligové úrovně některý z dalších klubů, tedy přesněji oddílů tělovýchovných jednot, pak dost záleželo na síle jeho patronátního podniku ve stranické hierarchii. Pražský hokej tak ovládl tým Spartaku Sokolovo s gigantem ČKD v zádech na úkor Motorletu, severočeské týmy Chomutova a Litvínova zase soutěžili více než na ledě především jako chemie versus železárny, a podobně tomu bylo v Ostravě, kde železárny, nesoucí jméno prvního komunistického prezidenta převálcovaly ve stranických kuloárech tým Baníku, podporovaný černouhelnými doly.

Pochopitelně, že tyto stranické hrátky mezi řediteli státních podniků nebyly součástí oficiálních informací, ale všichni, kdo se v tomto prostředí pohybovali, věděli velmi dobře, proč se snížily dodávky hokejek, příděl času na kluzišti s umělým ledem, proč se prodlužovaly dodávky nové výstroje atd. Nic z toho se tedy nedozvíš v článcích denního tisku z té doby, který je ale přesto více než zajímavým svědectvím o období návratu československého hokeje mezi absolutní světovou špičku. To vše, i mnohé další se dozvíš z dobových materiálů u jednotlivých sezon tohoto období.

Řekli o nás

Vznik tak rozsáhlého projektu, jakým je Archiv českého hokeje, je určitě záslužným počinem, a smekám před těmi, kdo se rozhodli věnovat mu svůj čas.
Jan „Gusta“ Havel – hokejový reprezentant ze 60. let a hráč Sparty Praha
Archiv českého hokeje určitě potěší hodně pamětníků z řad fanoušků, i nás, bývalé hráče, stejně jako ty současné hráče a fanoušky.
Milan Nový – mistr světa 1976 a 1977, hráč Poldi Kladno a Dukly Jihlava
Projekt Archivu českého hokeje má moji plnou podporu a jeho iniciátoři upřímný obdiv. Máte před sebou opravdu hodně práce, ke které vám přeji hodně zdaru!
Zdeněk Palička – bývalý hokejový brankář a předseda HC Vítkovice
Jen tak dál chlapci, rád si s vámi zavzpomínám na svoje hokejové roky!
Josef Sálus – bývalý juniorský reprezentant a brankář Dukly Litoměřice a VŽKG Ostrava
Držím vám pěsti a přeju spoustu spokojených čtenářů a návštěvníků z řad fanoušků i hráčů
František Čech – bývalý hokejový útočník Motoru České Budějovice
Nevím, kdo si na mě pamatuje, ale jsem rád, že se i díky klukům z Archivu českého hokeje stanu ve svých pětaosmdesáti vlastně „nesmrtelným“. Děkuji Jirkovi a celému týmu.
Zdeněk Beran – bývalý hokejový brankář Kladna a Sparty

Partneři